Nárůst výše nezabavitelných částek v posledních letech způsobil značný pokles srážek ze mzdy. Dochází k nevynutitelnosti práva, klesá míra uspokojování oprávněného a s prodlužováním doby trvání exekuce roste riziko vzniku mnohočetných exekucí. Autor proto navrhuje nový koncept srážek ze mzdy, který by zohlednil reálnou situaci, zprůhlednil celý proces a zároveň obsahoval i motivační prvek pro povinného.
Exekuční srážky ze mzdy de lege ferenda
JUDr. Ing.
Martin
Štika
Srážky ze mzdy jsou součástí občanského soudního řádu již od roku 1963. Obsahovou náplní tohoto příspěvku je představit základní teze reformy srážek ze mzdy, kterou autor považuje za nezbytnou, a stejně tak nezbytné je podle něj uskutečnit ji v krátkém časovém horizontu. V poslední části příspěvku autor předkládá také koncept zcela nové metodiky srážek ze mzdy, kterou vystavuje na zcela odlišných základech, než jak je obsahuje současná platná úprava.
Podle odborné literatury srážky ze mzdy představují jeden z nejméně invazivních zásahů do majetkových poměrů povinného. Jejich předmětem je právo povinného na výplatu mzdy nebo jiného obdobného příjmu vůči jeho plátci.1) Podle § 277 odst. 1 o. s. ř. se srážky provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
V intencích