Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je správně stanovit vyměřovací základ zaměstnance a návazně vypočtené pojistné včas odvést příslušné zdravotní pojišťovně. To mimo jiné znamená, že kromě „klasických“ příjmů zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (a tedy, mimo výjimek, podléhajících odvodu pojistného na zdravotní pojištění), musí zaměstnavatel důsledně vyhodnotit, která další plnění do vyměřovacího základu zaměstnance ještě zahrnout, anebo naopak nezahrnout.
Primárně se vychází ze zásady, že plnění, které se zdaňuje podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), podléhá i odvodu pojistného na zdravotní pojištění – a naopak. Předmětem odvodu pojistného jsou také příjmy, které dosáhnou určité výše, například u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – viz dále.
V tomto pojednání se budeme zabývat charakteristikou jednotlivých příjmů (plnění) podle toho, zda v právních podmínkách roku 2021 odvodu pojistného na zdravotní pojištění podléhají, či nikoli.
Příjmy zahrnované do vyměřovacího základu zaměstnance
Pro účel stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je klíčovým kritériem skutečnost, zda příjem zúčtovaný zaměstnanci svým charakterem nebo výší zakládá povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Do vyměřovacího základu zaměstnance také patří:
- vždy příjem zúčtovaný na základě pracovní smlouvy, a to bez ohledu na jeho výši;
- příjem ve výši alespoň 3 500 Kč u:
- člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je tímto družstvem odměňován;
- zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti (popřípadě více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele), přičemž nerozhoduje doba trvání tohoto zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci;
- dobrovolných pracovníků pečovatelské služby;
- příjem na dohodu o provedení práce vyšší než 10 000 Kč;
- odměny členů statutárních orgánů právnické osoby (správních rad, dozorčích rad, placených členů výborů společenství vlastníků apod.) či likvidátora. Výjimku představuje výkon funkce členem družstva v orgánu družstva za podmínek specifikovaných v § 5 písm. a) v bodě 4 zákona č.