Ve všech oblastech sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok nařízením vlády. Tyto parametry mají význam nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění a pro účely pracovněprávní.
I. Nové parametry pro rok 2021
Podle nařízení vlády č. 381/2020 Sb. činí výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 částku 34 766 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 má hodnotu 1,0194; pro rok 2021 mají ve smyslu zákona o důchodovém pojištění význam hodnoty těchto parametrů, které o dva roky předcházejí kalendářnímu roku, pro který se stanoví. Na základě těchto parametrů lze stanovit další důležitý prvek, který má význam pro důchodové pojištění a též pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, tj. hodnotu tzv. průměrné mzdy.
Podle § 15 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění a § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se za průměrnou mzdu považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu s tím, že takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Pro rok 2021 průměrná mzda činí 35 441 Kč. Z průměrné mzdy se pak na základě zákonných pravidel odvozují další prvky.
II. Důchodové pojištění
V důchodovém pojištění mají všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient význam pro vyměřování důchodů a pro účast osob samostatně výdělečně činných na důchodovém pojištění.
Vyměřování důchodů
Procentní výměry starobních a invalidních důchodů se vypočítávají z výpočtového základu příslušným procentním poměrem, který je závislý na získané době pojištění (např. za každý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod náleží 1,5 % výpočtového základu). Stanovení výpočtového základu z osobního vyměřovacího základu prostřednictvím dvou redukčních hranic upravuje § 15 zákona o důchodovém pojištění.
Osobní vyměřovací základ, z něhož se určuje výpočtový základ, se podle § 16 zákona o důchodovém pojištění stanoví jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Pro důchody přiznávané v roce 2021 bude rozhodným obdobím období 1986 až 2020. Roční vyměřovací základ se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce pro pojistné na důchodové pojištění za příslušný kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (výsledek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru). Účelem tohoto koeficientu je aktualizovat hodnoty vyměřovacích základů v jednotlivých letech rozhodného období.
Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu se stanoví jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu (jedná se tedy o všeobecný vyměřovací základ za rok 2019), vynásobeného přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto základu, a všeobecného vyměřovacího základu za kalendář