Z hlediska placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaujímá kalendářní měsíc ve zdravotním pojištění významnou roli, neboť určuje časový úsek, za který se pojistné odvádí.
Kalendářní měsíc se fakticky dotýká všech skupin plátců, kterými jsou:
- zaměstnavatelé (a jejich prostřednictvím zaměstnanci),
- osoby samostatně výdělečně činné,
- osoby bez zdanitelných příjmů,
- stát jako plátce pojistného za osoby vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
V rámci kalendářního měsíce musí mít pojištěnec také vyřešen svůj pojistný vztah, což znamená, že alespoň jeden den v každém měsíci musí mít u zdravotní pojišťovny evidovánu některou ze zákonem stanovených čtyř kategorií (viz výše).
Kalendářní měsíc a minimální vyměřovací základ zaměstnance
U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se na zaměstnance vztahuje v roce 2020 povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu 14 600 Kč, musí zaměstnavatel při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc odvést za zaměstnance pojistné nejméně ve výši 1 971 Kč. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima a v této souvislosti také bez ohledu například na to, zda zaměstnání trvalo pouze část kalendářního měsíce, nepřihlíží se k období případné nemoci, k vykázanému neplacenému volnu, k jinému zaměstnání či souběžné podnikatelské činnosti apod.
Při placení pojistného musejí zaměstnavatelé respektovat u zaměstnance především tyto zásady:
- do vyměřovacího základu zaměstnance se (mimo dále uvedených zákonných výjimek) zahrnují příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a nejsou od této daně osvobozeny a zaměstnavatel je zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním;
- pojistn